česky | english

Klíčové hypotézy a od nich odvozené subprojekty

Selární expanze

Selární expanze.
•    Adenomy v selární krajině se vyskytují dle autopsií u 10-25% populace, in vivo se selární expanze vyskytují podle náhodných nálezů na CT a MR u 10 – 20% vyšetřovaných (incidentalomy). V absolutní většině se jedná o drobné adenomy, které se klinicky nemanifestují a není třeba je léčit. V současné době neexistují u nás žádné informace o tom, kolik tumorů v selární krajině je tak závažných, aby vyžadovaly léčbu. Pokud bychom interpolovali zahraniční data, jednalo by se zhruba o prevalenci 1000 nemocných/ 1 mil. obyvatel.
•    Uvádí se, že přes 90% sel. expanzí tvoří adenomy
•    U adenomů se udává výskyt prolaktinomů přibližně ve 33% , afunkčních kolem 35%, s nadprodukcí GH (samotného nebo ve smíšených tu) ve 20%, zbývající tvoří zbytek
•    Další nejčastější expansivní procesy jsou kraniofaryngeomy a meningeomy, další pak primární syndrom prázdného sedla, lymfocytární hypofyzitis, metastázy (brochogenní ca, Grawitzův tu a další), germinální nádory, chordom, gliom n. optici,  aneuryzma a. carotis, cysta z Rathkeho výchlipky a jiné cysty, histiocytóza X, sarkoidóza, lymfom, apoplexie hypofýzy, karcinom hypofýzy (mimořádně vzácný).

Akromegalie je onemocnění, při kterém hypofýza produkuje příliš mnoho růstového hormonu. Tím je pak způsoben zvýšený růst v kostní i měkké tkáni..

Zdroj: Free Health Encyclopedia.

Akromegalie: úloha Leksellova gama nože v léčebném schematu akromegalie

V léčbě akromegalie se uplatňuje léčba neurochirurgická, medikamentózní a radiační. Moderním způsobem radiační léčby je radiochirurgie: v ČR Leksellovým gama nožem, ve SR lineárním urychlovačem. Její místo v léčbě akromegalie není dosud ve světě jednoznačně zakotveno.
Cíl: Porovnání léčebných výsledků skupiny nemocných ozářených v rámci komplexní léčby Leksellovým gama nožem a nemocných komplexně léčených bez použití Leksellova gama nože.
Hypotéza: Ozáření Leksellovým nožem u nemocných po neúspěšné neurochirurgické léčbě či jako primární léčba limituje a odstraní nutnost celoživotní medikamentosní léčby.
Endpoint: je normalizace aktivity onemocnění laboratorními měřeními, velikost adenomu zjišťovaná magnetickou rezonancí a hodnocení nežádoucích účinků a bezpečnosti léčby.
Na tento cílový parametr bude optimalizován design studie; data se musí sbírat i retrospektivně, neboť sledovaný efekt je dlouhodobý.
Výsledky: budou sloužit k začlenění léčby gama nožem do schematu optimální léčby akromegalie.

Akromegalie: možnost urychlení a zlepšení  diagnostiky akromegalie

Diagnostika akromegalie je stále pozdní a od prvých příznaků do klinického rozpoznání a léčby uplyne 5 – 10 let v závislosti na věku nemocného, kdy je již často rozvinuto ireversibilní postižení organismu a výrazně se zhoršují léčebné výsledky neurochirurgie.
Cíl: Identifikovat možnosti, jak zajistit včasnější diagnostiku a léčbu.
Hypotéza: Časné příznaky akromegalie nevedou nemocné k endokrinologická centra, ale k praktickým lékařům a řadě jiných specialistů, kteří nejsou zvyklí akromegalii diagnostikovat. Pokud by tito lékaři byli seznámeni se symptomatologií akromegalie ve svém oboru, mohlo by to urychlit odesílání nemocných s akromegalií na odborná pracoviště, která se léčbou akromegalií zabývají.
Endpoint: Sběr dat o specializacích lékařů, kteří nemocné vyšetřili v období mezi prvými příznaky  a konečným záchytem a o symptomech a obtížích, proč tito nemocní byli vyšetřováni. 
Výsledky: budou sloužit k informacím příslušných odborníků jak publikačně tak přednáškově.

Akromegalie: výsledky neurochirurgické léčby

Chybí dosud údaje o tom, kolik procent nemocných s akromegalií v různých stadiích onemocnění je vyléčeno pouhým neurochirurgickým výkonem, jaký je výskyt komplikací operační léčby a jsou-li rozdíly mezi pracovišti.
Cíl: Zjistit jak často a za jakých okolností je možno počítat s normalizací akromegalického procesu pouhou operací se současným hodnocením komplikací operační léčby.
Hypotéza: Neurochirurgickým výkonem je vyléčena jen část nemocných s akromegalií v závislosti na velikosti a lokalizaci adenomu. Výsledky se liší 1. podle zkušeností pracoviště, 2. podle operačního přístupu, 3. podle záměru operatéra: odstranit celý adenom i za cenu komplikací či preferovat vyhnutí se komplikacím s představou doléčení neurochirurgického výkonu jiným způsobem.
Endpoint: Aktivita onemocnění měřená laboratorními metodami, velikost adenomu a jeho residua měřená podle MR, sběr dat a verifikace komplikací neurochirurgické léčby.
Výsledky: budou sloužit k informaci neurochirurgům a vést endokrinology k výběru optimálních pracovišť.

Prolaktinomy: podmínky pro ukončení dlouhodobé farmakoterapie

Základní léčbou prolaktin secernujících adenomů hypofýzy je medikamentózní léčba dopaminergnimi agonisty. Tato léčba je vždy dlouhodobá, někdy i celoživotní. Nejsou zatím propracována kriteria, za jakých okolností je možné a s jakým výsledkem je možné se pokusit léčbu dopaminergními agonisty vysadit.
Cíl: Zjistit okolnosti, kdy je vhodné se pokusit o přerušení léčby bez rizika recidivy nádorového růstu.
Hypotéza: Léčbu dopaminergními agonisty je možno u prolaktinomů přerušit v závisloti na délce normalizace hladin prolaktinu při léčbě a na stupni regrese hypofyzárního adenomu.
Endpoint: Délka normalizace hladin prolaktinu a MR obrazu hypofyzárního adenomu ve vztahu k recidivě adenomu po přerušení léčby, zjišťované jednak vzestupem hladin prolaktinu, jednak recidivou růstu adenomu na MR obraze.
Data se musí sbírat i retrospektivně, neboť sledovaný efekt je dlouhodobý.
Výsledky: budou sloužit k orientaci, kdy je možno se pokusit o přerušení léčby prolaktinomů.

Prolaktinomy: úloha Leksellova gama nože v léčbě prolaktinomů

Obvyklou léčbou prolaktinomů je medikamentózní léčba dopaminergními agonisty. Asi 5% nemocných s mikroprolaktinomy a 30% nemocných s makroprolaktinomy je částečně rezistentních na lébu dopaminergními agonisty, tj. nedojde při nich k plné normalizaci hladin prolaktinu nebo nedojde k regresi makroadenomů. Část nemocných také medikamentózní léčbu ve vyšších dávkách, které je nutno použít v časných stadiích léčby, netoleruje.
Cíl: Zjistit efekt Leksellova gama nože na normalizaci prolaktinu a na velikost makroprolaktinomů především u nemocných s rezistencí na léčbu či její intoleranci.
Hypotéza: Ozáření hypofyzárních adenomů Leksellovým gama nožem může prolomit rezistenci na medikamentózní léčbu a snížit její potřebu. Snížení denních dávek zlepší toleranci farmakoterapie.
Ozáření gama nožem navíc urychlí a zvýší množství nemocných, kde bude možno zcela vynechat léčbu dopainergními agonisty.
Endpoint: Sledování hladiny prolaktinu, velikost prolaktinomu na magnetické rezonanci, možnost přerušení léčby a výskyt nežádoucích účinků po ozáření Leksellovým gama nožem.
Data se musí sbírat i retrospektivně, neboť sledovaný efekt je dlouhodobý.
Výsledky: budou sloužit k začlenění ozáření gama nožem do  schematu léčby prolaktinomů.

Afunkční adenomy:  frekvence sledování magnetickou rezonancí

U nemocných s neléčenými i léčenými (neurochirurgie, ozáření) afunkčními adenomy není jasné, jak často opakovat vyšetření magnetickou rezonancí.
Cíl: Zjistit jaký je optimální interval mezi vyšetřeními MR hypofýzy, aby se předešlo klinicky závažnému růstu či pooperační recidivě adenomu ve vztahu k jeho velikosti a způsobu léčby.
Hypotéza: Pouze část adenomů (kolem 7% mikroadenomů, asi 30% makroadenomů) spontánně progreduje. Také jen u části ponechaných residuí dochází k recidivám. Tato progrese a recidivy mohou být klinicky závažné a je třeba je diagnostikovat ještě v asymptomatickém stadiu, tj. před útlakem zrakové dráhy či okohybných nervů.
Endpoint: Sledování MR hypofýzy v různých časových intervalech a zjišťování výskytu recidiv ve vztahu k předchozí léčba a k velikosti a lokalizaci adenomu.
Výsledky: budou sloužit k vypracování doporučení k frekvenci kontrol MR

Afunkční adenomy:  účinek radiochirurgické léčby

Nejsou vypracovány indikace, kdy u afunkčních adenomů je možno indikovat radiochirurgickou léčbu (gama nůž, lineární urychlovač) a kdy je vhodnější neurochirurgická intervence. Zjistit okolnosti, kdy po provedené operaci s ponechaným residuem je vhodné doplnit radiochirurgií.
Cíl: Zjistit možnosti radiochirurgie v léčbě afunkčních adenomů.
Hypotéza: U části nově diagnostikovaných adenomů je výhodnější adenomy ozářit radiochirurgickými metodami než indikovat operační léčbu. Také jen některá residua jsou indikována k pooperčnímu ozáření.
Endpoint: Sledování chování adenomů a jejich residuí magnetickou rezonancí hypofýzy skupiny nemocných ozářených gama nožem či lineárním urychlovačem  v porovnání se skupinou, která ozářena nebyla ve vztahu k jejich lokalizaci a velikosti.
Výsledky: budou sloužit k doporučení začlenění radiochirurgické léčby do schematu léčby afunkčních adenomů.

Cushingova choroba centrální etiologie: Výsledky neurochirurgické léčby

Chybí dosud údaje o tom, kolik procent nemocných s Cushingovou chorobou v různých stadiích onemocnění je vyléčeno pouhým neurochirurgickým výkonem, jaký je výskyt komplikací operační léčby a jsou-li rozdíly mezi pracovišti.
Cíl: Zjistit jak často a za jakých okolností je možno počítat s normalizací Cushingovy choroby pouhou operací se současným hodnocením komplikací operační léčby.
Hypotéza: Neurochirurgickým výkonem je vyléčena jen část nemocných s Cushingovou chorobou v závislosti na velikosti a lokalizaci adenomu. Výsledky se liší 1. podle zkušeností pracoviště, 2. podle operačního přístupu, 3. podle záměru operatéra: odstranit celý adenom i za cenu komplikací či preferovat vyhnutí se komplikacím s představou doléčení neurochirurgického výkonu jiným způsobem.
Endpoint: Aktivita onemocnění měřená laboratorními metodami, velikost adenomu a jeho residua měřená podle MR, sběr dat a verifikace komplikací neurochirurgické léčby.
Výsledky: budou sloužit k informaci neurochirurgům a vést endokrinology k výběru optimálních pracovišť.

Cushingova choroba centrální etiologie: Úloha Leksellova gama nože v léčebném schematu

V léčbě Cushingovy choroby  se uplatňuje léčba neurochirurgická, medikamentózní a radiační. Moderním způsobem radiační léčby je radiochirurgie: v ČR Leksellovým gama nožem, ve SR lineárním urychlovačem. Její místo v léčbě Cushingovy choroby není dosud ve světě jednoznačně zakotveno.
Cíl: Porovnání léčebných výsledků skupiny nemocných ozářených v rámci komplexní léčby Leksellovým gama nožem a nemocných komplexně léčených bez použití Leksellova gama nože.
Hypotéza: Ozáření Leksellovým nožem u nemocných po neúspěšné neurochirurgické léčbě či jako primární léčba limituje a odstraní nutnost celoživotní medikamentosní léčby.
Endpoint: je normalizace aktivity onemocnění laboratorními měřeními, velikost adenomu zjišťovaná magnetickou rezonancí a hodnocení nežádoucích účinků a bezpečnosti léčby.
Na tento cílový parametr bude optimalizován design studie; data se musí sbírat i retrospektivně, neboť sledovaný efekt je dlouhodobý.
Výsledky: budou sloužit k začlenění ozáření Leksellovým gama nožem do schematu optimální léčby Cushingovy choroby.